9. Zdvořilost je pevně zakořeněná v anglické povaze

10 zajímavostí, které vás v Anglii překvapí – 9. díl

Zdvořilost v mluvě – please, thank you, sorry

Myslím, že žádný jiný národ nepoužívá tak často slovíčka prosím (please), děkuji (thank you) a omlouvám se (sorry, excuse me). Angličan v restauraci neřekne: „Cup of coffee“ („jednu kávu“), ale něco jako „May I have a cup of coffee please“ (Mohl bych prosím dostat šálek kávy). Angličan také neřekne kamarádovi „Turn down the telly“ (Ztlum tu televizi), ale spíš něco jako „Could you just turn the telly down a little, please?“ (Mohl bys prosím trochu ztlumit televizi) nebo „Would you mind turning down the telly a little?“ (Nevadilo by ti trochu ztlumit televizi?)

Anglické slovo pro zdvořilost je politeness. Když někdo neprojeví zdvořilost nebo dokonce ztratí nervy a po někom „vyjede“, říká se o něm, že je rude, tedy neomalený, drzý, nevychovaný. Maminky svým dětem často říkají: Be polite, don’t be rude. Angličané považují politeness za ctnost a velmi si jí váží. Naopak když uděláte něco, co je rude, v očích ostatních klesnete.

Jak dávají Angličané najevo, když jsou naštvaní? No přece tak, že povytáhnou obočí. 🙂 Smajlík za minulou větou je myšlen z legrace jen částečně. V podstatě ani moc nepřeháním. Angličané jsou citliví na řeč těla a svým postojem nebo výrazem obličeje ukáží druhému Angličanovi jasně svou nelibost. Problém je, že to nefunguje na cizince, kteří si toho často ani nevšimnou. Angličané také používají sarkasmus. Zpravidla ale nezvýší hlas, nezačnou druhé urážet ani neudělají nic, čím by na sebe strhli přílišnou pozornost.

Zdvořilé anglické chování

Anglická zdvořilost se projevuje také v chování. Největší prohřešek pro Angličany je předběhnout ve frontě. A fronty jsou v Anglii všude. Když přijdete na autobusovou zastávku, lidé se přirozeně seřadí do fronty. Rozhodně se necpou do autobusu. V londýnském metru cestuje mnohem víc lidí než v tom pražském, přesto se tam nikdo necpe. Když přijede metro, lidé udělají uličku, aby mohli cestující vystoupit, pak začnou nastupovat a pokud je metro už plné, lidé se prostě zastaví a čekají na další vlak. Bydlím v Anglii už několik let a když jedu do Prahy, mám z té tlačenice někdy kulturní šok. 🙂

Lidé si také dávají přednost, když jdou proti sobě na ulici a není tam dost místa, aby tam pohodlně prošli dva chodci vedle sebe. Oni by se asi vešli, ale už by to mohlo omezit osobní prostor toho druhého. Protijdoucí se prostě zastaví před zúženým místem a pustí druhého chodce. Ten kdo projde první, poděkuje tomu, kdo ho pustil.

Podobně si dávají přednost řidiči při jízdě autem. Stále tu někdo někoho pouští a stále si ukazují rukou jako symbol poděkování.

Na co si mám dát pozor, aby mě Angličané nepovažovali za nezdvořilého hrubiána?

• Používejte často zdvořilostní fráze please, thank you, sorry, excuse me.
• Nenechte se vytočit, nezvyšujte hlas.
• Nikdy nepředbíhejte ve frontě.
• Nikam se necpěte.
• Respektujte osobní prostor druhých.
• Nevyptávejte se lidí, které znáte jen letmo, na příliš osobní věci.

Zdvořilost neznamená automaticky lepší charakter

Píši zde o zdvořilosti, ale rozhodně nechci tvrdit, že ostatní národy mají horší charakter. Zdvořilost je prostě zvyk, který se učí Angličané už od malička a který zpříjemňuje první kontakt. Když poznáte Angličany lépe, zjistíte, že mají samozřejmě jak dobré, tak špatné stránky, stejně jako lidé v Česku, na Slovensku nebo kdekoli jinde na světě.

Chcete vědět o dalších zvycích v Anglii? Přečtěte si článek: 10 zajímavostí, které vás v Anglii překvapí